V průběhu času začalo paní A. trápit více zdravotních problémů a čím dál častěji probíhala i komunikace s dcerou k přenastavení poskytované péče. Nejprve vznikla potřeba pomoci s péčí o domácnost, v krátkém čase nato pomoc s přípravou jídla a pití, pomoc s pohybem v domácnosti. S ohledem na postupně se zhoršující zdraví paní A., častější pády a potřebu větší míry pomoci, než bylo možno zajistit v domácím prostředí, začala dcera vyjednávat pobytovou sociální službu. Poslední týden před nástupem do pobytové služby paní A. potřebovala zajistit pomoc od rána až do příchodu rodiny domů, včetně každodenní hygieny. Dcera s paní A. nástup do pobytové služby citlivě projednávala, což bylo vidět i na přístupu paní A. a v tom, jak o tom sama během asistencí mluvila.

Paní A. cítila, že být dále doma je pro ni již nezvladatelné, a jak sama během asistencí řekla: „Už je čas jít.“ Odchod do domova pro paní A. znamenal nový začátek a ona sama tak k tomu i přistupovala. Byla s asistencemi vždy velice spokojená, obzvláště vítala asistenty muže – říkala, že je to pro ni příjemná změna.

My jsme v naší službě byli rádi, že jsme paní A. poskytli maximum možné péče, že jsme byli schopni flexibilně reagovat na její zvyšující se potřeby a umožnili jsme jí žít důstojně v přirozeném sociálním prostředí tak dlouho, jak jen to bylo možné.